Září 2012

Je mi to jedno

25. září 2012 v 20:17 | Ondřej Bezstarosti
Je mi to jedno když mi žena podtrhne nohy
je mi to jedno když mi někdo vyčítá moje chyby
je mi to jedno když nazývají mě sviní
je mi to jedno kdo koho jak moc špiní

a je mi to jedno kdo strkal ptáka do čí kundy
a je mi to jedno, že ze zvířat se dělají bundy
a je mi to jedno, že kvůli lidí chcípaj pandy
a je mi to jedno kde bylo kolik srandy
a je mi to jedno i když nejsem žádný flegmatik
samé blbosti, jako sliby a politik

je mi to jedno jakým osudem proplouvá čí život
a je mi to jedno jestli mi říkáte že jsem kvůli tomu kokot
je mi strašně jedno když snažíte se mě svézt
a jste mi strašně jedno, můžete mi na záda vlézt

je mi popiči krásně, protože vše mi je jedno
můžu být šťastný a šáhnout si na dno
a můžu být nemocný a vy mi budete jedno
a pamatujte si jedno
když řeší se blbosti, pak co není jedno?

Vím tolik věcí, které jsem zapoměl

24. září 2012 v 20:43 | Ondřej Bezstarosti
Už ujel vlak? Nebo ještě nepřijel?
užírám se stále na místě kde sedí moje prdel
vím tolik věcí, které jsem zapoměl
Je tolik věcí, které znám a které jsem protrpěl

A já stále žiju v tom zahalení
kde nevidím si ani na své ruce
a vím ty věci, které ti chci říct
ale začátek jsem zapoměl a bez začátku není konce

a tohle se mi stává pořád
sedím v šeru, mám žízeň a mám svůj hlad

A zajímalo by mě kde jsou ty věty, které jsem tak často vyslovoval
a zajímalo by mě kde jsou ty průseru, které jsem tak často absolvoval
a zajímalo by mě, kde je ta faleš, která o mě pořád mluví
a zajímalo by mě jestli mi ti lidi opravdu jen závidí

já vím tolik věcí, že je nedostanu z hlavy
mám je tak hluboko, že jsem na ně zapoměl
a nikdo nevidí tak dobře do mé hlavy
tak jako já sám bych měl
a tak vám ty věci nikdy neřeknu
protože jsou to hadry, které si nikdy neobléknu
a pravda vždy bývá na tom nejtenčím vláknu
a ostatní lži se šeptají v tom jedoucím vlaku

a stále tady čekám na vlak a nevím zda má přijet
lež k pravdě k sobě patří jako přívlastek a podmět

Psychiatrie

23. září 2012 v 21:51 | Ondřej Bezstarosti
Jsem ředitelem své psychiatrické léčebny
dole na dvorku vidím všechny ty blázny
sedím u stolu a mám peněz plnou prdel
vůně ranní kávy a doutníku mě baví
mám svou nádhernou manželku a vodní postel
víc peněz bude, když víc lidí se zblázní

A ti blázni jsou mi uplně jedno
nakecat se jim dá cokoli a snadno
a ti blázni jsou debilní loutky
mezitím co já sekretářce stahuju v kanclu kalhotky

mám své zázemí a jsem prachatý zkurvysyn
kožené křeslo a notebook s fetish pornem
mě nikdy nedoběhne můj vlastní stín
Káva, Piju tu zkurveně Dobrou kávu, cítim jak bohatě prolívá se mi hrdlem...


Jsem tady už debilních pět let
chlápek co si kouše nohy brečí že nemá fet
jeden z nás si i umí dát na nos svůj vlastní ret
a ta ženská co stále bije hlavou o sloupy brečí že chce svůj med

Na lavičce tu sedí básničkář a mumlá si cosi o ženách a závislostech
je to zvláštní týpek, stále mumlá, píše a cigára má v prstech
moje schyzofrenie mě nutí žít v ohavnostech
a tak ten básničkář dnes večer bude mít pech

Ředitel, ten zkurvysyn už nejspíš asi nežije
viděl jsem ho jak na mě plán plánuje
viděl jsem ho šmejda jak mi dává něco pod polštář
viděl jsem ho! já přece nejsem lhář
VIDĚL JSEM HO! a tak má v Kávě rtuť
VIDĚL JSEM HO! doufám že ta svině má dnes na kávu chuť..


Málo

13. září 2012 v 14:14 | Ondřej Bezstarosti
Málo otázek hodně odpovědí
Málo hudby mnoho slov
Málo lidí, kteří opravdu něco vědí
Málo životů co neprobíhají podle osnov

Málo lásky v tragických očích
Málo srdcí co stály za to
Málo jídla
příliš mnoho stříbra
málo se dnes těží zlato
Málo lidí radujících se nad štěstím

Málo vody, která není otrávená
Málo žen co mě přidržuje za ramena
málo krásy, příliš žije příliš zlá strana
Málo věcí, které bych chtěl
Málo otázek, které bych zodpověděl

Málo dobra tam kde by mělo být nejvíc
Málo dobrého vzduchu putujícího do mých plic
Málo prožitků
málo zážitků
příliš hodně oken a zvratků

Málo důvěry, kterou bych tak potřeboval
Málo drogy "láska" kterou bych se nadopoval
málo žen, které mi ukážou cestu
hodně žen co mi místo toho hned ukazují kundu

Málo opravdových holek, které už nepotkávám
mnoho čubek, které mě obdivují
přesvěčte mě, že nejste ryby co jen tak v akváriu plují
Málo je toho co chci i když tak moc rozdávám

Jako Země

6. září 2012 v 19:49 | Ondřej Bezstarosti
Je jako nová holka
v novém domě
je malá, krásná
a nevím a nejsem si jist
či jo či ne či u zadku má mě

zbožňuju její oči, které mi vidí až do duše
do mojí zdevastované duše
jsem pravý opak Její
Jejího skvělého srdce

Přitahuje mě jako Země
báseň, pro tebe o tobě
a i když nevím o čem psát
tak jsem si jistý že nebudu lhát
když řeknu, že nepopsatelná jsi
nejde popsat ani trochu z tvé krásy
jen úsměv, oči a tvé rty
nejdůležitější ale je, že ty jsi Ty
a tebou zůstaň napořát
..mám tě rád

"Debil" co Zemřel

3. září 2012 v 21:34 | Ondřej Bezstarosti
Byl to klasický debil bez očí a bez uší. Manželka ho podváděla, všichni mu nadávali. Byl to klasický debil, smějící se na všechny kolem a vy se teď možná ptáte jak tenhle debil zemřel. Opravdový kus debila toulající se po jeho rodné vesnici. Miloval krásu stromů a přál všem převelice dobrý den i když chcalo a lidi byli nasraní. Jeho máma ho oblékala, dávala mu najíst, okrádala ho o prachy a říkala si "Skvělá Maminka". Skvělá maminka ti podrží peněženku, skvělá maminka ti dá lepší mobil za ten starý, skvělá maminka tě obejme za kilo, skvělá maminka si stebou připije na zdraví když ji koupíš flašku. A debil šel a koupil flašku a prodavačka se mu smála a staří dědové před krámem se mu smáli a děti kolem něho běhaly. Hrály si sním na schovávanou bez něho. Měl svůj úsměv a svůj dokonalej život. Chtěl si připít se skvělou maminkou a tak šel a koupil flašku a už zpěchal domů přes celou tu vesnici posmívajících se lidí. Maminka alkholička si sním přiťukla vzala jeho sklenku a vyštvala ho na louku sledovat nebe. A tak prostě ležel, sledoval nebe zapomínal na ženu a vzpomínal na peníze. Tenhle ležící hloupý/šťastný chlápek tam zůstal ležet navždy. Nechtěl jít domů a na nebi bylo vždy něco fascinujícího. Zůstal tam ležet dokud neumřel. ,,Měl překrásný život" řekli na pohřbu a všichni klopili zrak. Farář ale nelhal. Ten zmrd měl opravdu krásný život, protože si neuvědomoval že je něco v hajzlu a doopravdy byli v hajzlu ti chytří rádoby vyspělí lidé, kteří se mu smáli a kteří si brali půjčky řešili dluhy a chodili do práce jak kokoti a šašci králů debilů. Čím hloupější tím šťastnější. Já tomu čurákovi celkem závidím. Vždycky si vzpomenu když se podívám na nebe. Že na něho kdysi taky čuměl. A to je vše. Konec moji historky o smyšleném debilovi, který mi otevírá oči a staví na druhou stranu od té smečky Čůráků a Píč, laciných, zbytečných.