Každej z nás ze sebe vylučuje hnus
Někdo občas
upřímně spláchne
a jede dál
někdo občas
upřímně usne
jakoby zbytečně spal
a tuhle metaforu by měli všichni znát
ale jsou lidi, kteří nesplachují
ani nechtějí
oni to necítí
oni nechtějí
a tak zasírají lásku
a tak zasírají svůj
nedokonalý život
a přitom stačí zvednout prdel
a spláchnout
Filozofové dvě století zpět
by se asi divili
filozofové dvě století zpět
ještě neznali
ty lidské odpadní stoky
žvatlající nesmysly, alkohol, drogy
a tak ten hnus občas někoho jiného
zraní
kamarády, nejbližší
a tak ten hnus tak silně zavání
že já radši utíkám, za láskou
za věčnou vůní
a tuhle metaforu by měli všichni znát
měli by všichni své výkaly splachovat
každý by měl v sobě věřit a užívat
ale na druhou stranu, o čem by pak básník měl psát
věčná láska přece nejde popsat
a svoje stolní myšlenky lze tak lehce napsat
a tuhle metaforu by měli všichni znát
ale není to tak
