Omámené smysly

14. ledna 2013 v 20:19 | Ondřej Bezstarosti
Vidím jak ji ve tmě svítí ty její oči
ležím vedle ní
tak trochu už nepřemýšlím
mám prázdnou hlavu

Není namalovaná
i tak je oslnivá
taková ta co když se usměje
muž se roztéká

a já mám omámené smysly
a ona nejspíš taky
však zůstaly mi do dnes krvavé šrámy
ruka mě bolí, když cítí změnu teploty
krvávé šrámy
svlečené kalhoty

baví mě si ji prohlížet, když se bojí
když se směje
když přemýšlí
všude kolem mrzne, a sníh už netaje

Obrovské absťáky mi lámou duši
duše je v její posteli a já jsem někde v temnotě
každou půlnoc, každé brzké ráno
když docházím domů a dokuřuju cigáro

Mám omámené smysly
jsem omámen, je omámená
život není nepřítel jako jakákoliv podprsenka
ale občas zkresluje, jako jakákoliv řasenka

A ona si chodí po pokoji
je nenamalovaná a tak oslňující
že umírají spolu. moje plíce, moje srdce bušící.
nemohl bych ji ublížit, nemohl bych se jí vzdát
už dokonce života chci ležet, neuvažovat
milovat ji a tak trochu tupě se usmívat
je toho moc čeho si chci užívat?
nevím, ale určit je to píseň co si každý může zazpívat
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bee Bee | Web | 14. ledna 2013 v 20:21 | Reagovat

moc hezky napsaný =)

2 Hanička Hanička | 28. ledna 2013 v 15:43 | Reagovat

Ta je krásná! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama