Hnijeme jako květ a máme vodu, ale neumíme se zalít

21. dubna 2013 v 12:50 | Ondřej Bezstarosti

Od počátků věků se člověk chtěl neustále něco dovídat, být někde první, zjistit, co mu je zatajené. Myslím, že lidství člověka, je občasně tak moc nelidské, že nemůžeme dělat ani věci, které považujeme za všední. Odporný moralistický zákon neupravených špinavých příznivců bahna, které přeskakujeme, sametová čistírna používající vodu z kanálu a všechny ty krásné ženy, které mají kapavku a píchají za peníze. Vyvracíme své plusy tak dokonale, že snad ani není možné odkojit člověka v toho opravdu dobrého, v cynicky nesvinského, pravdivého.
A tak se chceme dovídat jen věci, které už známe, abychom neposkvrnili náš život. Žili v těžce nasmrádlé halucinaci života, žili ve výkalech, postavených vládci království demence a žalu. Pseudointelektuálové nám radí, jak máme žít. Učitelé nám ve školách říkají, co máme dělat za práci, když oni sami vykonávají nenáviděnou práci za pár tisíc s užvaněnýma hajzlama, kteří nemají stud a vlastně vůbec nic. Nepotřebuju rady od člověka, který dělal školu jen proto, aby domů chodil nasraný a kupoval si v supermarketu kávu, která je zrovna ve slevě.
Štve mě taková ta pravdivost lidí, která nám vlastně ukazuje holý zadek přímo před obličej. Holý zadek, na kterém je napsáno: LŽU! Můžeme se modlit, můžeme spolu spát z žalu, můžeme si hledat lásku a potom mosty, ze kterých budeme skákat, můžeme si nasadit sluneční brýle a zavřít se na hajzlu ve tmě. Máme na svědomí tolik proher a omylů, že bláznovství je, když člověk řekne nějakou pádnou větu. Bláznovství je, když je šťastný muž se ženou. Bláznovstvím je považován i fakt, že někdo vydělává víc peněz, i když nemá školu.
Držíme se norem, a proč? Abychom celý den měli na co nadávat? Abychom byli nasraní jako ti učitelé? Abychom lidi neojebávali stejně jako ty čistírny, stejně jako ti, kteří se snaží vsugerovat nám blbou myšlenku? Jako ti, kteří nás matou reklamami? Stojí tohle všechno tak za hovno, nebo se jen my bez těch hoven prostě neobejdeme? Všechny tyhle otázky jde vkloubit v jednu: můžeme si život zařídit tak, jak chceme my a ne tak, jak nám to povolují normy a řádky zbytečných knih a poučků? Všichni ti, kteří mě čtou, nejspíš vědí, jak to myslím. Zařídit si život podle našich činů a úvah opravdu lze. Nebuďme proto tolik debilní. Takhle při neděli. Jsem to jen já, Ondřej Bezstarosti, a vy nepřemýšlíte.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 letajicipostel letajicipostel | Web | 21. dubna 2013 v 13:02 | Reagovat

Wow.

2 Ladycarrot Ladycarrot | Web | 21. dubna 2013 v 13:06 | Reagovat

Krásně napsané:O

3 karin-photo karin-photo | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 13:12 | Reagovat

Luxusní úvaha :-) Orginálně napsaná a tvé myšlenky nemají chybu :-) Moc hezké ;-)

4 Ondřej Bezstarosti Ondřej Bezstarosti | 22. dubna 2013 v 22:05 | Reagovat

Díky ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama