Jak rozbil jsem okno hodinami

25. června 2013 v 21:12 | Ondřej Bezstarosti

Dřív, než vyprázdním hlavu
zemřu
Dřív, než okusím led i lávu
zemřu
Dřív, než ztratím veškerý rozum
usměju se
Dřív, než přiblížím se dobrým časům
zabiju se

Nevydržel to, prý, že na to nemá
musel utéct od duše mé
Ani se nesměje, ani nesténá
Kde jsou? Kde jsou ty hodiny upovídané?
Ten čas?
Ten strach?

Tik Tak, má hlava v dlaních mých si hoví
Tik Tak, hodiny v pokoji si šeptají
Pomlouvají mě, vím to, slyším je
Chtějí, abych šel radši do pekla, nežli do ráje

A tak nemám jinou možnost
Mým srdcem projel chladný mráz
Prosím, omluvte mou slabost
Beru hodiny do rukou, chystám se udělat to zas

A letící hodiny skrze ten prázdný pokoj
dokázaly mé šílenství
A když proletěly skrze okno
všude se blýskali střepy štěstí

Musím však žít život dál
Alespoň tak, jak je to možné
A já tam s flaškou v ruce stál
Jen tak vnímal ty vánky vlažné
Vinoucí se skrz rozbité okno
A na chvíli nebyl čas, nebylo prázdno
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dear Nancy Dear Nancy | 28. června 2013 v 8:44 | Reagovat

To je ta nejlepsi,
z tech co ti zbyly.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama