Svědomí

10. července 2013 v 23:56 | Ondřej Bezstarosti

Je jako špinavý hadr
jako šoustání za úplňku
jako muž, který zestárnul
Svědomí je odkaz smutku

mého smutku, jenž vychcán je na chodník
Jako má poezie, špinavá jako mé okolí
K nosu dej si hochu kapesník
Neb nevykrvácíme a nezdechneme s ním!

Dva roky a dva dny a dvě hodiny a co jsem dělal?
Zajímalo by mě, z čeho je mi špatně
z čeho jsem takový, jakým jsem se stal
Na špatné věci, člověk vzpomíná po čase stejně jen matně

Ale ve mně to je, trýzní mě to
je to právě to svědomí
představ si můj hlas jak v noci
čte ti mé psaní

Nereálné sny reálnými se stávají
a mě je pořád hůř a hůř
Tváře se mění, často ošklivě křiví
A svědomí jde do prdele jako kouř
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama