O období 1900

2. listopadu 2015 v 22:24 | Ondřej Bezstarosti
Svět dostal obrovskou kocovinu. První světová byla fajn. Bylo to víno. A potom skončila první světová a přišly ženy. Všichni se začínali zajímat o ty krásně nadýchané sukně a o ty hodiny upravované vlasy. O ty ženy, které milovali tátové našich tátů. A potom se jeden šílenec ožral trochu dřív, než všichni a začal dělat bordel. Světlo světa poznalo oko druhé světové války. V tu chvíli si dal každý zapálený absint a zapil jej pivem. Pár z nich odběhlo na záchod zvracet a už se nikdy nevrátilo. A potom skončila druhá světová a všichni vyběhli před hospodu zamávat vlajkami. Ovšem jen na chvíli, protože přiběhla banda rudých opic a všechny ty vlajky zapálila. Pár štamgastů, zejména těch dobrých chlapů, dostalo do držky nejvíc. Tekla tam krev. A tak léta plynula a lidi se snažili nacházet další a další věci, jen ať v té hospodě není tak zatracená nuda. A tak se pár z nich rozhodlo jít si pro jídlo vedle do vietnamského bistra. Vrátili se s nakopanou prdelí a hořícím bistrem za zády. Začínalo to vypadat na docela slušnou noc. Ale to už tu byla ta známá šestka a nula a mimo vietnamské ochlasty, štamgasti vytáhli dýmky a narvali je opiem. Někdo vytáhnul papír a strčil si ho, co já vím, pod předkožku, pod víčko, ale asi nejčastěji pod jazyk. Někdo žral houby, jiný si píchal heroin, další bral koks - byl to jeden z těch bohatších a další ten zas jen kouřil trávu. A uběhlo několik dost chvil a drogy na každého přestaly různě působit a všichni do jednoho, když nebyli mrtví nebo rádi, že nejsou mrtví, se vrátili k popíjení. Potom se už nic moc nedělo. Pár dobrých chlapů napsalo dost špatných knih. Pár špatných chlapů napsalo dost špatných knih na to, aby ostatní uznali, že jsou dobré. Začínal vznikat kapitalismus, hospodský pustil forbes, chlapi se vsázeli o kraviny. Začínali být oblečení každý jinak. Každý ve svém obleku. Někdo v laciném, někdo v kvalitním a drahém.
Jenomže každá tahle noc musí jednou skončit. Přišla devítka. Uprostřed devítky jsem se narodil já. Oslavili mě, i když neměli ani zdání, že jsem se narodil. Oslavili mě tím, že mě neoslavili. Někdy je totiž nejlepší, když člověk "pije" sám. Pár chlápků si zapnuli jukebox a pustili písně, které sem tam slyšíme dodnes. S tou šílenou, smutnou a zbytečnou nostalgií, která je člověku tak vlastní, až se mu samotnému chce (pokud má trochu rozumu v hlavě či srdci) zvracet.
Svět dostal obrovskou kocovinu. Skoro si nepamatuje všechny ty války na každém koutu jeho "hospody". Cítí už jen tu kocovinu. Je mu blbě, potřebuje se z toho dostat, ale ví, že to dokáže asi už jen ten čas. A tak se ptám. Nemělo by lidstvo raději víc šukat a míň šílet, řešit, konzumovat? Všechno by se rázem vyřešilo. Díky za Váš čas.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama