O snění

7. března 2016 v 23:04 | Ondřej Bezstarosti
Byl to laciný hotel. Hodně laciný hotel. Nikdo se tam moc neubytovával. Buď ze strachu nebo z ještě většího strachu. Některé místa jsou odpudivé, i když vlastně nevíme proč. Je to možná naší zasranou povrchností, co já vím.

Každopádně jsem se rozhodl tam přespat. Ubytování mě stálo asi tak nějak kolem stokoruny. V pohodě, říkal jsem si, jsou to moje poslední prachy. Mojí chybou i výhodou vždycky bylo, že jsem žil přítomností. Přítomným okamžikem chcete-li. Nehleděl jsem na budoucnost, sral jsem na minulost. Žil jsem tím, co zrovna mám po kapsách. Někdy toho bylo víc, někdy míň. Zřídka víc - více míň.

Seděl jsem v zaprášené cimře a hleděl z okna. Byl jsem opilý. Domů to bylo strašně daleko a tak jsem tady zůstal s "krysama".

Přikrývka byla sice bílá, ale já vnímal její špinavost. Vítal jsem jí jako starou známou. Všechny ty cigára a chlast a drogy a sex a špinavý sex, byli v téhle přikrývce. Zvednul jsem se od stolu a sednul si na postel. Upil jsem z láhve bílého vína a zahleděl se na obraz, který visel naproti postele. Krajina. Nádherná krajina. Byla tam obrovská skála, která se tyčila nad nádhernou řekou, kterou objímalo ještě nádhernější město. Ono z dálky, z dálky vypadá všechno tak nějak líp.

A tak jsem si prohlížel obraz, když v tom jsem uslyšel hluk. Můj pokoj byl asi ve čtvrtém patře. Nade mnou byly už jen dvě. V každém patře byli dva pokoje. Hotel měl dvanáct pokojů a podle klíčů pověšených v recepci jsem tady nebyl sám. Byl tady ještě někdo. No a ten někdo dělal bordel přímo v pokoji nad tím mým.

Zapálil jsem si cigáro a čekal, až ten šílenec dokoná. Jenomže nedokonával. Každopádně jsem se rozhodl vstát a jít na něj zaklepat. Ne, že by mi to nějak vadilo, ale dlouho se nic nestalo. Podle mého se musí pořád něco dít. I když sedívám doma sám, čumím na zdi a nemám do čeho píchnout, jestli mi rozumíte, tak se stejně něco děje. Děje se to, že mám klid. Jenomže klidem nikdy nic nedokážete a tak se musíte někdy vydat magorům naproti. Nejlepší je, když jste sami ten magor. To chce ale koule a ty já často nemám. Před tím, než se rozhodnete cokoliv dělat, si taky musíte říct, jak moc jste schopni kvůli tomu zešílet. Kam až prostě jste schopni zajít. Já se rád procházel.

Vyšel jsem po schodech nahoru i s láhví vína a zaklepal na příslušné dveře. Otevřely se a v nich se objevil starý plešatý muž. Byl v trenkách, měl obrovské hnusné banděro, smrděl po pálence, barva jednoho oka se mu jakoby rozlila a ztrácela se v bělmu. Zubů měl všehovšudy pět. Byl ale sympatický. Byl ošklivý a zubožený a vypadal určitě na víc, než měl, ale připadal mi sympatický. Dokonalý člověk. Plivanec plivnutý do nesprávné kaluže.
"Co chcete?" zeptal se, vytrhnul mi flašku z ruky, loknul si a zase mi ji podal.
"Děláte tady moc velký bordel," odpověděl jsem a říkal si, že jsem se na to měl vysrat.
"Po tom vám nemusí vůbec nic být."
"Ale je, bydlím totiž pod váma a chci se vyspat z chlastu."
"To máš smůlu, hošánku," odpověděl, zasmál se a zabouchnul.
Pokrčil jsem rameny a znovu zaklepal. Stařec i se svým mořem žalu otevřel a já po něm hodil flaškou.
"TAK HELE, TADY BUDE KURVA KLID, TI ŘÍKÁM, TY ŠPÍNO JEDNA ZASRANÁ!" zařval jsem. Viděl jsem přitom, jak se chytá za hlavu v místě, kde se ho flaška v letu mírně dotkla.

Než stačil cokoliv udělat, vzal jsem za dveře a bouchnul s nimi. Otočil jsem se, sešel schody, vešel do svojí místnosti a podíval se do malé hotelové ledničky, kde byly takové ty malé píčoviny s alkoholem. Sednul jsem si ve svém bílém tričku a černých jeanách. Vypil jsem dva a půl láhviček.

Když jsem pil tu třetí, upadla mi od huby. Za oknem proletělo tělo nebohého staříka...




Zase mě moc život nebavil. Zdekoval jsem se zadním východem. Domů jsem přišel za světla s tak obrovskou kocovinou, že jsem si vlastně neuvědomoval, jestli se to všechno stalo, nebo jsem cestou někde usnul a nic nebylo reálné.
Rozdíl mezi realitou a snem je ten, že pro sen jste schopni udělat daleko víc pro daleko míň, než u reality. Dneska je zasrané pondělí a já jdu spát. Však to znáte.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama