Srpen 2016

Náhody

30. srpna 2016 v 8:22 | Ondřej Bezstarosti
Minulost nezměníš
stejně jako toho, kdo ti ji ukradl
občas se paměť prostě zatemní
a zakousnem jablk zakázaných sadů

Nikotinový dým bez náznaku smrti
v mé hlavě myšlenek tak milion
a únava, jenž hlodá mě do morku kostí
a záblesk vědomí, že já jsem byl taky on

My žijem pro sebe a né jinak
za okno se radši nedívám
protože jako slunce nebo mrak
tam možná i něco navíc mám

Ten chodník a vzduch taky nic nepoví
je to jen beton a součást života
a neexistuje nic, co se nikdo nedoví
všechno je náhoda i její nahota

Bankovky zbytečné jsou

25. srpna 2016 v 22:35 | Ondřej Bezstarosti
Láhev vína či láhev láku
a postele z gauče
smrt s kravatou v jejím saku
a já řku
že život není o nářku
a že ten nářek
občas slýcháváme i z velikých dálek

Jsem snílkem, jsem snílek
nechávám si zdát o nočních můrách
a už neznám nic a už neznám ten vztek
co člověk nikdy nenajde ve svých hvězdách

Ten mladý
hubený protože život je papírem
s obličejem člověka, co už tady není
Ten mladý
který žije ve svým díle svým dílem
a maximálně
svým způsobem tak sám sebe zraní

A ty city
co roztroušené jsou po zemi
jako bankovky
a i ty
co čteš si každé mé slovo
i když nebylo jich zrovna stovky

Nakonec stačí
stačí zhasnout lampu a přestat snít
dostat strach a tak neuzavřít
ten den
co v něm
bylo spoustu šílených

Dým vystoupá z mého okna
probudím se zas
bez slunce a tak trochu prázdně
ale ne do dna...
Ale né sama........

Tramvaj

24. srpna 2016 v 20:32 | Ondřej Bezstarosti
Z toho šedého tmavého okolí
třesoucí se tramvaje a jeho prostředí
pozorujíc lidi, co by tam neměli být
vás zachraňuje jen její pohled

Je hodně brzo ráno a vy si říkáte,
co tam vlastně děláte
Kde jste se tam vzali...
a když pootočíte hlavu - vidíte její pohled

Usmíváte se navzdory všem smutkům
a zbytečným prohrám a ještě zbytečnějším debaklům
Nemůžete si pomoct, když
vidíte ty její modré oči, co vás pozorují

Nemyslíte na nic
jste prázdní jako ta tramvaj
noční tramvaj spících lidí
a jejích půvabných očí

Pozoruje vás a vy ji neznáte
však když se trochu usměje
máte pocit, že vás zná ona tak dokonale
jak dokonale nemůžete usínat
každou neděli
po desáté hodině

Člověku někdy nezbude nic jiného
než neříkat nic, nedělat nic,
kouřit cigáro v prázdném bytě
a psát o krásné ženské a jejích očích

...Dokud nevystoupíte
a vše vám odjede dál...

Na kávě

22. srpna 2016 v 13:54 | Ondřej Bezstarosti
Svět je virus
z virusu se stává pojem
děravé střechy a ptačí trus
srdeční tep napíchnutý zdrojem

Zmateni jako Alena
dítě už nesténá
lidské tělo v prach se
za sebe k sobě modlím se

Kolem a kolem
když projdu městem
město umírá
chodník, co tráva jej požírá

A tak sedím dál
piju kávu
rozhllížím se po baru
a ztrácím barvu

Deep

19. srpna 2016 v 23:22 | Ondřej Bezstarosti
When I getting up
I don´t feeling nothing
It´s like growing up
when you do just that what you doing

Seriously, we all goes crazy
crazy in work, crazy in love
because we are all waste be
in dark room writing our epitaf

The world don´t change
the people change their mind
One day, all our minds explode
and kill that fuckin´ world
not atomic bomb
not guns and politic shits
just our minds

I don´t feeling nothing
when I going sleep
because over there is something
over there in my soul - very deep...

Kapky vody

14. srpna 2016 v 20:31 | Adéla Fabiánová
Sedím ve vaně,
S rukama v klíně.
Voda je čirá a studená,
Má mysl zmatená.

Sedím tam dál,
Sedím tam tiše.
Sedím tam pokorně,
Jako abatyse.

Slzy z mý tváře,
Kapou na hladinu.
Kape i kohoutek,
Našel mou slabinu.

Je to jako závod,
Kde vítěze není.
Stejně jako slzy,
Jež minulost nezmění.

RUCH

9. srpna 2016 v 12:45 | Ondřej Bezstarosti
Že prahnem po noci
že prahnem po tmě
nepotkávat nikoho
s nikým nežít nikdy

Kolik berou kadeřnice
a kolik peněz mají úředníci
a kdo má problémy se srdcem
a kdo má problémy se srdcem??

Lidé nosící své kufříky
v černých oblecích
v třiceti stupních
jsou méně šťastni, než já

Bezdomovci ležící ve stínech
mlaskají pusou a nevidí ani na krok
a já chodím ven opravdu jen na skok
a taky už se nevyznám ve jménech

Holubi žeroucí zbytky KFC
co lidem upadávají od huby
tramvaje a autobusy
jezdící stejné trasy
se stejnými lidmi
se stejnými problémy

Paneláky - betonové věznice
plantáže, kluby, hospody, drogy
a sbírky vršků z PET láhví pro děti
a jejich chudé rodiče

Kouře z cigaret
kouře z komínů
utýrané kočky na ulici
a miliony odpoledních stínů

Jako vlk schovávám se
pod pokrývkou hudby
sleduju víceméně chodník
i když neměl bych

.
.
.
.
.
------

Lover without "L"

2. srpna 2016 v 7:47 | Ondřej Bezstarosti
I remember that white bench
we both sit on
and watch a big storm
over there, over the sea

I remember your smile
I remember your green eyes
what always said: I love you.
And all was be true, no lies

I was felt your fear
when was storm comes
You was grab me in bed
kiss me and said:

You promise me!
You will always protect me!
And I was promise,
because I loves you......

-

One week later I saw you.
Your eyes don´t said I love you
They said I don´t know you
And I propably don´t know you too,
said my crazy heart.

I don´t fulfill that promise.
But one thing you must know.
I was really loves you.
Like sun loves moon.

The feels are different
now you don´t have a fear
It´s me, who have him
But I don´t grab you

Because you aren´t here
you will never be whith me
just that memories
and fear of my love to you
And just of that fuckin big spider on the wall
what watching me between i write this...