Nasraný

13. října 2016 v 17:16 | Ondřej Bezstarosti
Že svět asi nebude nejlepší místo pro štěstí. Nebo pro něco, čemu štěstí říkáme, jsem tak nějak vždycky tušil. Ale že svět bude stát tolik za píču, jsem teda nevěděl. Že budete muset denně dělat nějakou otročinu a doufat, že se z toho jednou dostanete. Že vás budou srát všichni okolo bez ohledu na to, co dělají, s ohledem na to, co vlastně nedělají. Když bude někdo močit na vaše už tak pomočené jméno. Když vám bude někdo tvrdit, že vaše práce stojí za to a že byste si ji měli udržet, ale neví, že chcípáte jak chudáci hlady dva debilní týdny před tak malou výplatou, až se jednomu chce zvracet. Chyba lávky. Všechno je postavené na debilních postech a ještě debilnějších penězích. Jak si kurva může někdo myslet, že je třeba takový Kurt kokot, že si ustřelil palici? Když vidím denně ty vaše debilní ksichty, mám chuť udělat to samé. Společnost stojí za hromadu hoven, hodící se do hnoje. Nikdo nemůže být v klidu. Všichni mají pořád potřebu něco řešit. Já jsem za kokota, když nic řešit nechci? Když mi vadí tenhle zajebaný systém? Rape me my friend a polibte mi u toho mojí prdel. Ať už otravuje kdokoliv mě, ať už otravuje kdokoliv jí, ať už kdokoliv otravuje každého. A zkuste mě soudit. Zkuste mi říkat, co musím udělat. Hah, já nemusím udělat nic. Nikdo nemusí dělat vůbec nic. Prázdné hlavy chodící po městě, co něco musí udělat. Narodili jsme se, abychom chcípli. To jediné musíme. Teď, potom, jindy, zítra, včera. Takže mě vyhul, papíre debilní. Ty, jediný, kdo si tohle přečte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D. D. | 14. října 2016 v 18:57 | Reagovat

Svět by byl dobré místo pro štěstí kdy by se lidi nechovali jako kokoti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama