Leden 2017

Nedostatek spánku

30. ledna 2017 v 0:05 | Ondřej Bezstarosti
Po rozbřehlých nocích
chodíval stín

Po stínech
šlapal jen dým

A stát se s kruhy
v kruhu

Přes mosty nejistot
mrazil vítr

Kráčejíc sám
promrzlý tu

Po dýmech
nikdo nekráčel

Neb rozplynuly se
bez mlhy, bez páčidel

O hrdinství

29. ledna 2017 v 1:36 | Ondřej Bezstarosti
Zbabělci nikdy nezískali srdce ženy
to vlastně ani hrdinové
jediný hrdina
je ten, který rozum má

Který rozumí beze slov
který odpojí svět svůj
aby ho mohl darovat
Hrdina není lakomým

A tak sedím
a nechávám se hrdinsky
oddávat tomu co cítím
co naplat, psával jsem

Haha

28. ledna 2017 v 0:50 | Ondřej Bezstarosti
V Ráji
se nekáji
a tak mám ji
v hlavě několik dní
měsíců a doby
co by kdyby
bez chyby
myslím na ni

A v tom Ráji
já cibuli nekrájím
a až složím
další rým
pak se nesložím
před tím vším
co život odhaluje
jako skříň
ve které není kostlivec
ba ani jeho stín

A ještě o tom Ráji
ve kterém se ocitám
když lehce a jemně líbám ji
a zulíbám, vlasy jí schválně cuchám
že prý špatně se mám?
to si nemyslím
jen všem vám
chci říct
že vážit si jí
dokážu vždy
i bez balady
i beze slov

A naposled o Ráji
a né naposled o ni
o mé Haně budu psát
a né naposled
se s ní budu tak rád
smát
tomu co za okny je
to, čemu rozumíme
jen my dva

Haha

Zdánlivě zbytečná

23. ledna 2017 v 11:49 | Ondřej Bezstarosti
Hlavou mi běželo sto myšlenek
šel jsem za tmy z práce
unaven nocí
unaven veškerým odérem

poslouchal jsem, jak vydává
zvuk pod mými podrážky umírající sníh
jak mu křupou kosti
a přetrhávají se vazy

Po obličeji mě třískal
ledový vzduch
a já ledově vyhlížejíc
se plahočil ulicemi

Došel jsem k budce
a koupil si jednu cigaretu

Když jsem si zapaloval
usmál jsem se
pořád lepší, než dřepět
v té odporné budce

Jak řekl jednou jeden spolupracovník
co prý taky píše - proto ho nemám rád
Zima ti může být u prdele
když se máš, kde vyspat

Prdel

23. ledna 2017 v 11:44 | Ondřej Bezstarosti
Alespoň na slepou chvíli
se prach rozptýlil
když vítr vnikl do pokoje
a zima hned za ním

Alespoň na dobrou chvíli
než polibek skončil
cítil jsem jak srdce buší
a mrazí v zádech

Alespoň na skvělou chvíli
se usmála, když
líbal jsem jí na tvář
a věděl, že to má smysl

Alespoň někdy si říkám
že mi může svět políbit prdel
když mám se
takhle skvěle

Mráz

23. ledna 2017 v 9:21 | Ondřej Bezstarosti
Na okně roztaje mráz
za oknem zmizí bílá
a stejně se nic nezmění
pořád nám bude zima

A jak tak pozoruju ten svět
lidi jsou k sobě odporní
nenávistné chování
slova, co bych nikdy nevyslovil

Někdy je lepší chránit svět
před sebou samotným
dokud neusínám
dokud se mi nerozezní telefon

Zvíře

22. ledna 2017 v 22:56 | Ondřej Bezstarosti
A cválat jako kůň
a vřískat jako zvíře
užírat se jako vůl
co má porazit tisíce lidí

I když nechce
i když touží po tichu
jako já
jako nekonečno hvězd
jako mírumilovné
klidné já

Pramen

22. ledna 2017 v 13:46 | Ondřej Bezstarosti
Bortí se čas
jako hrad z písku
bortí nám chvíle
jež nemají význam bez rizku

Se zavírají oči nám
se políbíme letmo tam
kde nemůže nikdo
snad jen mor, co v hlavě mám

A když dotýkám se vlasů
a snažím se jim rozumět
dotýkám se duše
a zjišťuji, že rozumí ona mě

Střed

22. ledna 2017 v 13:42 | Ondřej Bezstarosti
Elegantně se procházeli
po nákupním centru
všichni si nosili ty svoje tašky
kabelky
někteří byli tlustí, někteří hubení
mladí, co předbíhali staré
staří, co spěchali, i když nemusí

Všichni srkali colu a nahlíželi do obchodů
obchod s koženýma věcma
se sportovníma věcma
fastfood
kavárna, lékárna
obchod se zdravou výživou
další fastfood
zdravé nápoje, kino

Seděl jsem uprostřed toho šílenství
a pojídal rýžové nudle
podíval jsem se, kolik je hodin a povzdechnul si
byl jsem jediným, kdo měl hlavu nahoře

Láska je pes

22. ledna 2017 v 13:38 | Ondřej Bezstarosti
Na oblacích
v polotranzu
"Co je to láska?"
zeptal jsem se
odpověděla mi nějakou kravinu

chvíli bylo ticho
"Myslím si, že láska je pes,"
řekl jsem
"To máš pravdu,
můj pes třeba má rád všechny.
A já miluju svého psa,"
řekla tichým usínajícím hlasem

Podíval jsem se jí ještě jednou do tváře
a na chvíli mě nic nebolelo