Nekonečno

20. ledna 2017 v 9:25 | Ondřej Bezstarosti
Vláha noci se jednou stane dnem
i realita se jednou stane pouhým snem
a stopy ve sněhu zmizí
a to, co známe, nám po letech může být cizí

Jsme jako zavření v kleci
tolik roztáhnout křídla a letět
bychom chtěli jako ptáci
smít dělat to, co dělat nesmět

Prach poletuje všude kolem nás
jako ručička tikající zlo na nočním stolku
ruší nás, nedává nám spát zas
až z toho nakonec máme strach trochu

A z vnitra se svět moc nezmění
on se vlastně nezmění vůbec
Měnit můžeme jen náš pohled, naše vidění
ze známého světa se tak stává i cizinec

I ze dne se jednou noc stane
a neony se rozsvítí a lampy zamrznou
a jiskra přeskočí, ale nic nezplane
věřit sami sobě, chytit za ruku tu svou

Pohladit jí po tváři
v ní, jen v ní věřit
polibkem dokázat
že nic není nemožné
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 20. ledna 2017 v 18:31 | Reagovat

Nádhera!

2 Majka Majka | Web | 21. ledna 2017 v 10:11 | Reagovat

To je krásný......

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama