Červen 2017

Sůl

19. června 2017 v 20:47 | Ondřej Bezstarosti
Prsty projíždím po tvé hladké zadnici
napichuju tě jako třešeň na vidlici
pořád se směj, Slaná, buď pořád krásná
nezhasínej lampu, noc je stále jasná

Objímej mě kdykoliv
i když ti bude nejhůř
nech mě se ztratit v očích tvých
a v žáru plamenu mých tuh

Prsty projíždím po tvé jemné tváři
palcem zvedám ti koutek úst
splněným snem, co nenajdeš ve snáři
jsi, má Slaná, má Královna všech Múz

P.M.P

8. června 2017 v 13:07 | Ondřej Bezstarosti
Výbuchy šílenství
nervózy
neurózy
radosti,
štěstí

A řev a další řev
a pláč a další řev
a plýtvání energie
a třas rukou
a neschopnost
se ovládnout

Se zařídit
nepodřídit
nakukat si život
nakukat si kde co

A i ten pes,
co mi pochčije koberec
to myslí líp

Výbuchy starostí
výbuchy magma
na ksicht
a taky na srdce

a hlavně psát
nezapomenout psát

Tak asi
k mému
fakt debilnímu
životu

Žárlit jsi mě naučila
ty za to můžeš

Vinyl

4. června 2017 v 23:37 | Ondřej Bezstarosti
Přetáčím si vzpomínky
jako černý vinyl
od začátku do konce
přes střed
skrz tvoje vlasy
jako déšť pokrývající
ulici, - mou duši

Přetáčím si vzpomínky nás dvou
zatímco hledíš mi do očí
zatímco zírám na můj odraz
lemovaný modrou krásou
a zakládám vzpomínky nové
takové ty,
na které se nezapomíná

Hladíš našeho psa,
zatímco nás radostí kouše
a zžívá svůj život
s tím naším
-
otáčím se
a vidím tě šťastnou
jako nikdy předtím
.
.

Přetáčím si vzpomínky
jako černý vinyl
pak měním desku
a nechávám hrát
zbrusu nový
se šťastnější hudbou

Řetězy

3. června 2017 v 9:24 | Ondřej Bezstarosti
Konzervativně můžeš smýšlet jak chceš
ale konzervu otevírat budeš
přibližně stejně
a pořád ji budeš muset někde koupit
a pak ji vyhodit
-nechat zničit

A pořád se budeš dívat,
jak někomu na demonstraci
dávají do držky

Zvláštní je,
že nikomu ještě nedali do držky
třeba v knihovně

A až pojedeš tramvají
nebo autobusem
a rozhlédneš se kolem sebe
neřekneš si,
co jsou zač
řekneš si,
jestli taky
neumí otevírat konzervu

Ani můj pes
nechce ke krku vodítko